Daniyal Khan

Hraní her se věnuji od doby, kdy jsem ještě neuměl pořádně zavázat tkaničky, což možná vysvětluje, proč dokážu perfektně zvládnout gank na midu v Dota 2, ale občas se stále zamotám do vlastních tkaniček. S více než 12 000 hodinami strávenými v Dota 2 jsem pravděpodobně strávil více času obranou Ancientu než čímkoli „produktivním“ – pokud tedy vysvětlování týmu, proč je „mid or feed“ legitimní strategie, nepočítáme jako produktivní činnost.

Když zrovna nekouzlím nebo nešermuji v Assassin’s Creed (rád si představuji, že bych v jiném životě byl celkem schopný zabiják), pravděpodobně se snažím zachránit svůj tým ve Fortnite, nebo si střihnu rychlou hru padelu, abych vyvážil hodiny strávené před obrazovkou.

Psaní o videohrách pro mě bylo přirozenou volbou kariéry – někdo se přece musel postarat, aby hráči Dota měli své zastoupení. Během posledního desetiletí jsem napsal téměř 10 000 článků pro některá z největších jmen v herní žurnalistice, od změn v metě až po věčné tajemství, proč můj support vždy zapomíná koupit wardy.

Když zrovna nepíšu, nehraju nebo nekřičím na obrazovku, obvykle sleduju anime a sním o životě, kde by respawny byly skutečné.